Vůně floxů a chuť angreštu…

Setkali jsme se v pražských ruzyňských kasárnách. Sice ne hned po nástupu v roce 1962, ale až po pár dnech, kdy nás dal dohromady tehdejší chemický náčelník pluku kapitán Milan Benek s tím, že my dva pojedeme začátkem prosince do poddůstojnické školy v Liberci. Já prý proto, že mám z nováčků jediný chemické vzdělání a Ondra prý také. A že s námi počítá do jakýchsi funkcí, o jejichž existenci jsme neměli ani ponětí. Říkal jim chemický instruktor praporu (to bude prý Ondra a u druhého praporu tehdejšího pluku měl už zajištěného Pavla Mádra, který byl vysokoškolák a tak se PŠ ulil. A já že pak budu chemický zbrojíř pluku. No, hrůza nás objala velice těsně, ale co se dalo dělat.

Více o hře na vojáky v samostatné stránce.