Vůně floxů a chuť angreštu…

Sifonová láhev (lidově též sifon) je zařízení pro výrobu sodovky (vody obohacené oxidem uhličitým). Existuje v podobě určené pro distribuci přednaplněných láhví spotřebitelům a v podobě pro domácí výrobu sodovky pomocí bombiček naplněných CO₂. Již v roce 1790 byl ve Francii představen koncept „rozprašovače“ s nápoji s oxidem uhličitým pod tlakem. Moderní sifonová láhev vznikla v roce 1829, kdy si dva Francouzi přihlásili patent na dutou vývrtku, která se zavrtala do zátky láhve a umožňovala pomocí ventilu řízeně vypouštět obsah; v láhvi byl udržen tlak a zabraňovalo se vyprchání oxidu uhličitého z nápoje. Sifonové láhve byly populární ve 20. a 30. letech 20. století. Vzestup prodeje lahvovaných sycených nápojů a zničení mnoha továren během druhé světové války ve východní Evropě vyrábějících sifonové láhve, vedl k poklesu jejich popularity během poválečného období. Výroba a distribuce přednaplněných láhví v New York City pokračovala až do roku 2009. V tomto roce se vyráběly také v Argentině (celostátně), rakouské Vídni (Brauerei Ottakringer) a v kanadském Torontu.

Po staletích dobrých sousedských vztahů a pro německý stejně jako pro československý lid plodné kulturní výměny, ale i po desetiletích těžkých neblahých konfliktů a rozporů chtějí obce Köngen a Český Brod navázat na dobré časy německo-českých vztahů a přispět k tomu, aby se v minulosti získané přátelské vztahy opět upevnily…

z rámcové dohody obou měst o spolupráci

Již o dětství mě zajímalo vše, co nějakým způsobem trvale zaznamenávalo pomíjivé životní události. Fascinovala mě možnost opětovného vyvolání zaznamenaných skutečností, ať to byl statický obraz, pohyblivý obraz, zvuk. Nesmírně jsem obdivoval všechny ty, kteří ovládali různé techniky záznamu, uměli je používat a také je používali.